Mariazell
Mariazell je menší město, jehož dominantou je klášter. Musím říct, že na to, že kláštery a celkově církevní místa, moc nemusím, tak tenhle se mi líbil zevnitř i z venku. Bohužel ho mám vyfocený jenom z venku, protože vevnitř se fotit nesmělo, ale snad je těch fotkách aspoň něco vidět. Ještě tam zrovna probíhala mše, modlení nebo jak se tomu vlastně říká, tak to bylo taková zvláštní, protože lidé si tam mumlali modlitby a my jsme tam kolem nich chodili prohlíželi si interiér. Jinak pokud jsou ty fotky nekvalitní a nejde na nich nic moc vidět, tak se omlouvám, ale nejsem talentovaný fotograf.
Pak jsme se ještě chvíli procházeli po městě a viděli snad všechny krámky se suvenýrama. Akorát, že všechny suvenýry v těch krámcích, byly strašně pobožné, protože to město je známé hlavně tím klášterem, a dokonce je to možná i poutní místo, ale to bych teď kecala. Ještě jsme se stavili na zmrzku a musím říct že byla dobrá, akorát jsem si pozdě všimla, že mají i moji oblíbenou mátu s čokoládou, ale i mango bylo fajn.
Jinak, pokaždé, když se tady podívám do nějaké řeky nebo prostě do vody, tak je úplně průhledná a vidíte až na dno. Zatímco u nás jsou to všechno takové brčálky.
Popisy večeře dneska vynechám, ale musím se podělit o jeden můj fail. Tady na hotelu jsou popisky jídla v němčině a slovenštině. Já se samozřejmě orientuju podle těch slovenských. No tak si včera jdu, dívám se co si dám a vidím kuracia pečeň (nevím, jestli to mám dobře napsané) a tak si říkám, super pečené kuřecí to si dám. Tak si to nabírám a vedle mě slyším: ,,Pečeň, to jsou játra, ne?''
A teď si přestavte můj pohled, když jsem se podívala na ten talíř plný játry. Trochu jsem přemohla a část snědla, ale stejně jsem se dojedla rybíma prstama :D.
To by bylo dneska všechno. Zítra se asi půjde na výšlap, takže budu psát o tom jak jsem funěla cestou do kopce.
Deníček z dovolené 2016: http://budsamasebou.blogspot.co.at/search/label/Den%C3%AD%C4%8Dek%20z%20dovolen%C3%A9
Pak jsme se ještě chvíli procházeli po městě a viděli snad všechny krámky se suvenýrama. Akorát, že všechny suvenýry v těch krámcích, byly strašně pobožné, protože to město je známé hlavně tím klášterem, a dokonce je to možná i poutní místo, ale to bych teď kecala. Ještě jsme se stavili na zmrzku a musím říct že byla dobrá, akorát jsem si pozdě všimla, že mají i moji oblíbenou mátu s čokoládou, ale i mango bylo fajn.
 |
| Umělecké fotky fakt :D |
Vodopády
Cestou zpátky se dalo zastavit u dvou vodopádů, takže jsem neváhali a využili příležitost. Vodopády byly hezké, akorát je škoda, že nejsou nijak označené nebo tak, protože kdyby tohle bylo u nás, tak je z toho atrakce jak něco. Tady je to takové, že když si toho všimnete....Jinak, pokaždé, když se tady podívám do nějaké řeky nebo prostě do vody, tak je úplně průhledná a vidíte až na dno. Zatímco u nás jsou to všechno takové brčálky.
Klášter
Poslední zastávkou byl klášter, na kterém bylo zvláštní, že tam vůbec nikdo nebyl, byl tam klid a v tom vedru i příjemný chládek. Vevnitř se smělo fotit, takže mám fotky zevnitř, bohužel jsem inteligentně nevyfotila ten klášter z venku. Kousek od toho byla sklárna, kterou bych mohla nazvat muzeem kýče. Ty věci by byly samy o sobě pěkné, ale když je naskládáte vedle sebe, tak už to tak pěkné není.
Popisy večeře dneska vynechám, ale musím se podělit o jeden můj fail. Tady na hotelu jsou popisky jídla v němčině a slovenštině. Já se samozřejmě orientuju podle těch slovenských. No tak si včera jdu, dívám se co si dám a vidím kuracia pečeň (nevím, jestli to mám dobře napsané) a tak si říkám, super pečené kuřecí to si dám. Tak si to nabírám a vedle mě slyším: ,,Pečeň, to jsou játra, ne?''
A teď si přestavte můj pohled, když jsem se podívala na ten talíř plný játry. Trochu jsem přemohla a část snědla, ale stejně jsem se dojedla rybíma prstama :D.
To by bylo dneska všechno. Zítra se asi půjde na výšlap, takže budu psát o tom jak jsem funěla cestou do kopce.
Deníček z dovolené 2016: http://budsamasebou.blogspot.co.at/search/label/Den%C3%AD%C4%8Dek%20z%20dovolen%C3%A9
Žádné komentáře:
Okomentovat