neděle 31. prosince 2017

Ve stínu roku 2017

Ani se mi nechce věřit, že rok 2017 je u konce. Včera jsem nad začala (asi až moc) uvažovat a uvědomila jsem si, že vlastně nechci aby skončil. Víte, když rok 2017 začal, tak jsem ani neměla pocit, že by začalo něco nového. Připadalo mi to spíš, že rok 2016 neskončil a jen pokračuje dál. Zatímco teď, ještě ani 2017 neskončil a už mi chybí, protože 2017 byl opravdu výjímečný rok. Zažila jsem spoustu věcí, na která budu ještě dlouho ráda vzpomínat. Nastoupila jsem na střední a kupo divu, jsem to přežila bez trvalých následků a vlastně je to jedna z nejlepších věcí, nejen, co se udály letos, ale celkově v mojem životě. Poznala jsem nové lidi, kteří se stali mými kamarády a taky jsem se lépe naučila vnímat sebe sama.

2017 byl celkově rok zlomu. Hodně věcí se změnilo, některé k horšímu, ale většina (naštěstí) k lepšímu. Sice je to už takové klišé a říká to prakticky každý na konci jakéhokoli roku, ale tohle byl opravdu nejlepší rok ever. Upřímně. A trochu se obávám, že rok 2018 zůstane ve stínu roku 2017, ale víte co naděje umírá poslední, takže jako na konci každého roku doufejme, že rok příští bude lepší, nebo alespoň stejně dobrý a plný zážitků, jako ten předešlý.

A kdyby to někoho zajímalo (jakože nezajímá, ale co, můžeme dělat, že jo), tak ano, budu psát článek o mém roku 2017. Jak to bude s blogem, netuším. Pořád chci vydávat Top 10, ale jestli budu vydávat ještě něco dalšího, to je ve hvězdách.

Abych furt nemluvila jenom o sobě, tak samozřejmě přeju i Vám všechno nejlepší do nového roku. Hodně štěstí, zdraví, lásky a pevných nervů (hlavně pokud letos děláte příjmačky). Nepřehánějte to na Silvestra a užijte si 2018.

Takže naposledy v tomto roce se s Vámi loučím, mějte se hezky, opatrujte se a uvidíme se příští rok. -♥

pátek 8. prosince 2017

Top 10: Listopad 2017

Nebudu vám lhát. Netuším jak začít tenhle článek. A taky mám trochu špatné svědomí, protože jsem porušila něco, co jsem slíbila sama sobě a to to, že budu psát aspoň dva články za měsíc. No, upřímně, moje motivace psát se někam pomalu vytrácí, v podstatě už skoro žádná nezůstala, takže Top 10 (možná i jiné články) zůstanou už jenom něco jako zápisy v deníku. Pravda, většinou nechcete, aby někdo četl váš deník, ale mně už je to asi jedno. Jen tak, mimo téma, stává se vám někdy, že jenom sedíte, podíváte se na hodiny a přemýšlíte, co jste dělali tuhle dobu včera, před týdnem nebo o nějakém jiném dni? Já jsem třeba takhle seděla před chvíli a vzpomínala, jak jsem před týdnem v tuhle dobu byla na stužkováku. Respektive před chvílí, v tuhle dobu před týdnem jsme ještě jeli v autě. Tomuhle zjednodušeně říkám ''moje pomatená logika''. Nicméně, jste si asi nepřišli přečíst projevy mé pomatené logiky, takže bych měla asi přejít k tématu článku. Opět, nebudu vám lhát, listopad byl měsícem Taylor Swift. Takže se nevymlouvejte, varovala jsem vás.

10. Taylor Swift - Out Of The Woods
Jedu takhle autem, nostalgicky poslouchám 1989, zapnu Out Of The Woods a najednou mě trkne: ta písnička je úplně skvělá. A taky, čím více nějakou písničku posloucháte, tím více detailů si všímáte. Navíc na téhle písničce vidím svůj vlastní vývoj. Na začátku jsem ji ráda neměla a teď je jedna mých nejoblíbenějších z celého alba.


9. Wham! - Last Christmas
Lidi, dyť listopad, to už jsou skoro Vánoce, ne?
Prostě když tohle vaše milovaná spolužačka začne zpívat, vy se k ní přidáte pak to zpíváte...no prostě furt.


8. Taylor Swift - New Year's Day
Já vám asi ještě pořádně neřekla, proč byl vlastně listopad měsícem Taylor, že? Takže. Taylor vydala nové album a to bych nebyla já, abych se na něm nestala závislou. New Year's Day je úplně poslední skladbou na albu a myslím, že by nemohlo končit líp. Po celém tom šoku a velkém wow, taková klidná balada na konec prostě sedne.


7. Taylor Swift ft. Ed Sheeran, Future - End Game
Spojení Taylor a Eda a Futura jako bonus, to je pro mě něco jako, když vám někdo koupí vaší oblíbenou Rafaleo, Tofife a k tomu ještě Ferero. Prostě geniální!

I swear I don't love the drama, it loves me.


6. Taylor Swift - Don't Blame Me
Umírám z těch refrénů! A z toho bridge taky, hlavně z té části, kdy se hudba ztiší úplně na minimum (nebo se úplně vypne) a zní to, jako by Taylor zpívala v kostele se sborem. TADY (*)


5. Taylor Swift - This Is Why We Can't Have Nice Things
Delší název už to mít nemohlo, že? Zase, miluju ty refrény, protože jsou tak parádně nadupané. Ještě mě totálně dostává, jak se tam jedné chvíli začne smát a opět, bridge. TADY (*)


4. Camila Cabello - Havana
Tenhle song jsem si v létě zamilovala na první poslech a teď jsem na něj zase vytvořila nostalgické vzpomínky, protože jsme ho poslouchali ve škole a ještě v jedné situaci, kterou kdybych popisovala, tak je to pomalu delší než celá Top 10. TADY (*)


3. Taylor Swift - Call It What You Want
Na rovinu, kdyby tenhle song nevyšel ještě před tím, než vyšlo samotné album, tak si ho asi tolik nezamiluju, nebo není na třetím místě. A taky v něm vidím starou Taylor a připomíná mi Love Story.


2. The Vamps ft. Maggie Lindemann - Personal
O téhle písničce jsem mluvila už minule, akorát mi přijde škoda, že není tak známá, protože potenciál má.


1. Charlie Puth - How Long
Když vaše milovaná spolužačka miluje Charlieho, furt o něm mluví a pouští jeho písničky a tak si jednu pustíte a tak trochu vám dojde, že taky tak trochu milujete Charlieho.


*písnička nemá video.

A co jste tenhle měsíc poslouchali vy? -♥